Dobrodružné výpravy na Mydlovar se zúčastnila téměř šedesátka plavců (DOPLNĚNY SKVĚLÉ FOTKY - určitě koukněte!!!)

 
"POSTŘEHY trenérky ALICE"

Za podpory sluníčkové nálady jsme dnes absolvovali velmi úspěšnou výpravu za poustevníkem a dobytím hradu Mydlovaru. Malí a mladí příznivci plavání se rozhodli vyměnit bazén za trochu jinou aktivitu a s veselou a bojovou náladou se vydali do lužních lesů nedaleko Kostomlat nad Labem.

V ranních hodinách se část dobyvatelů sešla přímo na nádraží v Kostomlatech. Trenéři a rodiče, kteří se tam s námi sešli, byli lehce rozpačití z malé účasti. V Kostomlatech bylo připraveno asi dvanáct výletníků, ale veškerá rozpačitost se změnila ve velké překvapení, když dorazila ta větší část výletníků z Nymburka. Při příjezdu vlaku se na peron vyhrnuly proudy plaváčků, s odhodláním zdolat námi naplánovanou trasu. Naše výprava sčítala 58 mladých sportovců a 12 dospělých, složených s trenérek SKP Nymburk a rodičů některých malých účastníků. Takže musím konstatovat,že to byla nakonec opravdu řádná výprava.

Po povinném focení jsme ve vzorném seskupení prošli napříč celou obcí, abychom se dostali ke vstupu do nedalekých lužních lesů. Povolení vstupu do lesů bylo podmíněno úkolem zazpívat na dané téma písničku. Všichni se toho úspěšně zhostili a brány lesa byly otevřeny. Cestou k Mydlovaru děti plnily úkoly, poznávaly přírodu a utužovaly kolektiv. Po asi dvouhodinové túře jsme všichni došli ke zřicenině, o které se traduje, že zde žil, a jak jsme se všichni na vlastní oči přesvědčili, stále žije poustevník. Poustevníka postupně navštívili všichni výletníci. Dokonce měli možnost, si nechat od moudrého a vzdělaného starce poradit v otázkách, které je trápí. Nejedna otázka dokázala uvést poustevníka do rozpaků, jako například otázky: má starší sestra mě trápí, co mám dělat?, proč musím chodit plavat?, k čemu je dobrý život?, a otázka proč jsem se narodil?....I na takové a další velmi vypečené otázky bodrý stařec s laskavostí zodpovídal. Poustevník se všem nakonec odměnil malou sladkostí.

Po návštěvě jsme putovali dále, dostali jsme se k Labi a podle něj jsme doputovali k chaloupce, kde jsme na nějakou dobu zatábořili. Tam jsme si trochu odpočinuli a připravili se na největší událost dnešního dne. Čekala nás velká bitva o hrad. Všichni dobyvatelé byli již z domova vybaveni municí. Byli rozděleni do dvou mužstev a velká bitva začala.

Zatímco na louce probíhala krvelačná a neúprosná bitva, část dospělých připravila ohniště, aby se malí útočníci mohli po bitvě řádně posílit. Všichni pak s velkou chutí opékali buřtíky, chlebíky a s ještě větší chutí je následně spořádali.

 Po zaslouženém odpočinku a posilnění, došlo na vyhodnocení úspěšné výpravy a celá armáda se vydala zpět směr Kostomlaty.

 Jelikož cesta úspěšně ubíhala a do Kostomlat jsme dorazili ve velmi příznivém čase, došlo i na slibovanou sladkou tečku. Navštívili jsme místní cukrárnu a všichni se sladce odměnili zmrzlinou.

 A došlo na loučení.

 Za sebe musím říci, že den se nám moc vydařil a myslím si, že všichni jsme si ho náramně užili.

CHTĚLA BYCH TOUTO CESTOU PODĚKOVAT VŠEM ÚČASTNÍKŮM, VYZVEDNOUT TY NEJMLADŠÍ, KTEŘÍ STATEČNĚ ŠLAPALI. ZVLÁŠTĚ PODĚKOVAT RODIČŮM, KTEŘÍ NÁM VELMI OCHOTNĚ POMÁHALI A BYLI PŘÍJEMNÝMI SPOLEČNÍKY. A SAMOZŘEJMĚ DÍKY TAKY VÁM - MOJE KOLEGYŇKY.

 Snad mohu za všechny - přát si další takové úspěšné akce.

Trenérka Alice

"POSTŘEHY trenérky Ivči"
V Kostomlatech nad Labem se sešly dvě skupiny "dobrodruhů", jedna, ta početnější, která dorazila vlakem z Nymburka a druhá, která se dopravila do Kostomlat po vlastní ose. Krátce po deváté jsme vyrazili od nádraží v směr Mydlovar.  Po cestě se děti rozdělily do skupin po 6 a plnily různé úkoly. Nejdříve musely na vylosovaná slova vymyslet písničku, která jim otevřela cestu do lesa. Dále poznávaly různé lesní rostliny a byliny, na které jsme po cestě narazili a naposled pro ně byl připraven poznávací kvíz. Při plnění těchto úkolů cesta pěkně ubíhala a nohy polykaly kilometry, ani jsme nevěděli jak.

Konečně jsme dorazili k Mydlovaru. Jedná se o skromné pozůstatky hradu, který byl vystaven v druhé polovině 13.století a od roku 1561 se uvádí jako pustý. Děti se prošly po zbytcích hradních zdí, kde objevily Poustevníka, kterého se mohly zeptat na otázky, které je zajímaly. Padaly skutečně zajímavé dotazy, jen na ukázku: „existuje Ježíšek?“, „existujou čerti?“, „čím se živí Poustevník v zimě?“.

Dále jsme pokračovali podél řeky Labe k lesní chatě, kde dospěláci připravili vše potřebné pro opékání špekáčků a děti si mezi tím na louce zahráli bitvu s municí, kterou si přivezli z domova. Pak už je čekala odměna v podobě vlastnoručně připraveného oběda. Buřtíky chutnali všem. Den rychle utíkal a nám nezbylo, než se vydat pomalu zpět, směrem ke Kostomlatům. Těsně před nádražím jsme se ještě stihli odměnit sladkou tečkou v podobě zmrzliny a už jsme utíkali zpátky na vlak.

Trenérka Ivana Rychetská

  Pro kostomlatskou cukrárnu bylo "přepadení" velkým překvapením...

PODĚKOVÁNÍ PATŘÍ VŠEM TRENÉRKÁM, KTERÉ SE PODÍLELY NA PŘÍPRAVĚ I REALIZACI NEDĚLNÍHO VÝLETU. VELKÝ DÍK PATŘÍ TAKÉ RODIČŮM, KTEŘÍ POMOHLI ZVLÁDNOUT TAK OHROMNOU VÝPRAVU.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

FOTKY (budou v pondělí 9.5.2011)

.